Snížení nákladů a zvýšení rezerv
Při pohledu na rozkolísanou světovou ekonomiku je přece jen těžké zůstat klidný. Hlavním cílem tedy bylo omezit výdaje a zvýšit objem úspor „do zásoby“.
Podle průzkumů je zvýšená úzkost Čechů způsobena možným zhoršením finanční situace rodiny.
Pouze 6 % lidí věří, že jejich příjmy letos vzrostou, zatímco ostatní jen doufají, že hrozba pomine a že se v jejich životě nic nezmění. Mezi rostoucí obavy patří možnost ztráty zaměstnání, která se oproti předchozímu roku zvýšila o 30 %.
Skepsi vzbuzují i úvahy o zvyšování mezd, v takový zázrak věří za současných podmínek jen tři z deseti respondentů, další tři pesimisticky očekávají snižování mezd a dvě pětiny dotázaných očekávají stagnaci mezd.
Finanční plánování:
- Snížení výdajů a přísnější úspory
- Zvýšení úspor, spořicích vkladů
- Finanční rezervy
V první řadě chtějí Češi omezit vlastní výdaje a zpřísnit režim úspor. Studie ukázaly, že přibližně třetina obyvatel odmítá cokoli ve svém životě změnit nebo snížit náklady. Přibližně 20 % respondentů necítí potřebu šetřit a 14 % tvrdí, že už nemají z čeho. První, co lidé udělají, je, že omezí výdaje na dovolenou – tímto směrem se musí vydat 2/5 populace. Přibližně 37 % se vzdá oprav, nákupu domácích spotřebičů, automobilů a elektroniky. Další třetina se vzdá různých zábavných akcí.
Pokud jde o úspory, Češi spoří prostřednictvím aktivního bankovnictví. Běžné bankovní účty jsou atraktivní pro 32 % populace a dalších 21 % dává přednost termínovaným vkladům nebo spořicím účtům. Každý devátý Čech má zájem o spoření ve formě akcií a podílů a 1/5 populace má své úspory doma. Růst zájmu o bankovní služby začal již v roce 2020, kdy objem vkladů vzrostl za 12 měsíců o 16 % a objem podílových fondů o 102 %.
Finanční rezerva, která bude posílena obezřetným spořením, umožní Čechům méně se obávat neočekávaných výdajů nebo dalšího zhoršení ekonomické situace. 26 % obyvatel uvažuje o pojištění na stáří, dalších 23 % potřebuje rezervu, aby se udrželo nad vodou v případě ztráty příjmu domácnosti, a 22 % má obavy o zajištění bydlení. 21 % lidí nemá v rezervě žádné prostředky, 22 % nemá v rezervě více než 30 000 EEK a 22 % má v rezervě 30 000 až 100 000 EEK. Dalších 11 % má finanční „polštář“ nepřesahující 500 000 EEK.
